NOVINKA!!! Individuální příprava a podpora před porodem, po porodu a telefonická pohotovost >> VÍCE INFO ZDE

Porodní asistentka: Faktor bezpečí

Jak pro ženy, tak i pro nás porodní asistentky a porodníky je společný jeden zásadní faktor, který je třeba splnit, aby porodní proces mohl běžet tak přirozeně, jak je přirozený té které ženě a dítěti. A tím je Faktor bezpečí.

Již mnohokrát bylo pojmenováno, že se ženy necítí v porodnících bezpečně z mnoha různých důvodů. O čem se zatím skoro vůbec nemluví je fakt, že se tam necítíme bezpečně leckdy ani my zdravotníci. Proč?

Jednoduše proto, že nám tu panuje už mnoho let jeden neřád a tím je personální nedostatek. A díky tomuto neřádu se mladé PA dostávají do různých kolektivů a velmi záleží:

  1. do které porodnice a
  2. na jaké oddělení mladá PA nastoupí,
  3. koho tam najde.

Zde si dovolím připomenout, že kromě kolektivu PA je zde ještě kolektiv lékařský a v předchozím článku Porodní asistentka: Studium a praxe během studia pojmenovaný fakt, že každá porodnice má svou „porodnickou školu“.

Za svůj profesní život jsem zažila tři porodní týmy, které se samozřejmě v průběhu let měnily. A proto si mohu dovolit tvrdit, že vím jistě, že panuje-li mezi vedoucími PA a jejich vedoucími lékaři respekt, důvěra, spolupráce a dobrá komunikace, pak se to samé odehrává mezi ostatními v týmu a porodnice se stává místem, kde ženy rády přivádějí děti na svět, a PA a lékaři vidí stále smysl a dobrou motivaci do své práce.

Ne, to, co jsem právě popsala, není nedosažitelný ideál. Zažila jsem to a zažívám to dál, je ale velmi důležité dodat, že tento zdánlivý ideál je ohromně křehký, a stačí málo, aby atmosféra bezpečí zmizela. A když se člověk, ať už rodička, nebo zdravotník, necítí bezpečně, tak se jeho tělo připraví podvědomě buď k útěku, nebo k obraně…

Pamatujme na onu křehkost spolupráce, která se leckdy buduje pár měsíců, někdy i let, ale zničit se dá díky několika drbům, které vyrostou, jak se říkává, z velikosti komára do velikosti velblouda. A v nemocnici se tohle děje rádo, a ne zcela výjimečně…

„Jedna paní povídala a věděla to naprosto jasně…“ aneb drby v nemocnici, reakce na sociálních sítích a jejich vliv na nás.

Drby v nemocnici jsou asi zcela přirozený jev vzhledem k tomu, že jsme většinově ženský kolektiv. Sociální sítě a fakt, že se v mnoha skupinách řeší mnoho porodů, porodnic a našich postupů, je „novinkou“ posledních let. Oba dva tyto fenomény jsou nepříjemným tlakem na zdravotníky v porodnicích, které mají zároveň neblahé důsledky, je-li jich mnoho.

Našla jsem za tu dobu několik cest, ale i vět, které si říkávám, když se s těmito fenomény v praxi střetnu. Třeba některé z Vás taky pomohou.

Moje zkušenosti v této oblasti jsou celkem bohaté. Pro pobavení – asi nejlepší příběh, který jsem o sobě v jedné z porodnic slyšela, byl, že jsem se zbláznila a jsem hospitalizovaná v Bohnicích. Tato informace „jedna paní povídala“ pobíhala tzv. po baráku v době, kdy jsem normálně docházela do porodnice, tenkrát na poloviční úvazek.

1) To, co si o mě myslí jiní, jsou jejich myšlenky. To není moje zodpovědnost. Mou zodpovědností je správně a dobře vykonávat svou práci.

2) Potřebuji mít doma klid a bezpečí, a okolo sebe blízké a dobré přátelé.

Pak se ten veliký tlak, pod kterým pracujeme a který je jednou z příčin fenoménu „jedna paní povídala“, rozloží a lépe se nám nese. Když se nám k tomu daří kvalitně odpočívat a relaxovat, pak je tlak ještě menší.

Ne všichni to umíme, nebo si to nemůžeme dostatečně dovolit, ale je dobré se to učit a stále hledat možnosti podpory a opory pro nás samotné. Aby se z poslání, kterým péče o těhotné, rodící a kojící matky a jejich děti rozhodně je, nestalo něco jiného.

3) Pokud vidím, že z pověstného komára roste velbloud, nebo dokonce už z komára velbloud vyrostl (třeba během vaší dovolené), je třeba o „velbloudovi“ komunikovat  s vedoucí PA a služebně staršími kolegyněmi.

I hejna komárů se člověk zbaví jednodušeji, než stáda velbloudů.

4) Potřebuji zpětnou vazbu, abych mohla růst. Pokud mi ji okolí není schopné dát, je třeba si o ní v dobrých chvílích říkat.

© Alžběta Samková – porodní asistentka, 2023

Chcete tento článek zveřejnit či jeho části citovat na svém webu? Je to možné s uvedením autora (Alžběta Samková – porodní asistentka) a zdroje článku (odkaz na tuto stránku). Zároveň mě prosím informujte na e-mail alzbeta@alzbetasamkova.cz a pošlete mi odkaz na váš web, kde je citace či článek umístěn. Děkuji!

Alžběta Samková
Můj život je s porodnictvím spojen už více jak dvacet let. Začala jsem studovat v roce 2002 a učím se dodnes. Prošla jsem všemi možnými způsoby péče porodní asistentky, který náš systém nabízí. Po gymnáziu jsem vystudovala obor porodní asistentka na VOŠ. Pracovala tři roky na porodním sále nemocnice v Brandýse nad Labem, sedm let na porodním sále ÚPMD v Podolí. Krátce také pro Porodní dům u Čápa a asistovala u domácích porodů. V současné době se kromě praxe porodní asistentky a vedení Centra porodní asistence v porodnici na Bulovce věnuji také konzultacím a individuální i skupinové přípravě na porod a šestinedělí.

Zajímá vás porodnictví v Česku a máte zájem o nové články, videa a rozhovory?

Přihlaste se k odběru a získejte novinky z první ruky