Císařský řez

Tento článek vyšel v e-magazínu heroine.cz v rubrice Porodem vchod!

Porodila řezem, císařem, sekcí. Řízli ji, uřízli ji, udělali jí císařáka. Zachránili jí a jejímu dítěti život, zachránili matce i dítěti kromě života i jeho kvalitu. Všechno se naplánovalo, většina plánů vyšla a z řezu se stal krásný porodní zážitek.

Kdyby bylo „něco“ jinak, k řezu nemuselo dojít. Porodila řezem a má porodní trauma, její dítě je oslabeno, poraněno, pozdě porozeno. Vztah dítěte a matky je kvůli mnohahodinové separaci narušený.

Takhle všelijak se může císařský řez zapsat do našich životů. I do mého se zapsal. I já jsem císařovnou. Můj syn se takto narodil. Jsem jednou z těch šťastných, protože na porod vzpomínám velmi ráda, stejně jako na první dny po porodu. I přesto, že náš porod nebyl takový, jak jsem si představovala. Stejně jako mnoho věcí už před ním. Ostatně toto je společné mnoha ženám, které mají ve svém osudu císařský řez.

Primipara koncem pánevním

V roce 2005, když jsem nastoupila do porodnice v Brandýse nad Labem, byl celorepublikový průměr císařských řezů cca 16 procent. Tamní staniční sestra mi jednou vyprávěla: „Byly doby, kdy pokud se udělal císař, pak se jelo na krajskou komisi vysvětlovat, proč k tomu došlo.“

Často na tenhle rozhovor vzpomínám a říkám si, že někteří porodníci by dnes nedělali nic jiného, než docházeli před komisi. Do deseti let přibylo 10 procentních bodů a v roce 2016 bylo hlášeno bezmála 27 procent dětí porozených císařským řezem.

Během patnácti let se tedy počet řezů zdvojnásobil. Říkávalo se, že je to „úplná epidemie“. Snad i díky tomu se tento trend údajně otočil a podle nejnovějších údajů České gynekologicko-porodnické společnosti v posledních třech letech počet řezů klesá. V roce 2018 se řezem narodilo 24 procent dětí.

Naše tělo není schopné zvládnout stav abrupce placenty, ale je schopné soustředit veškerou svou energii na to, aby zvládlo udržet základní životní funkce, dokud nepřijde pomoc.

Je však pozoruhodné, že podíváme-li se na jednotlivé porodnice, mívají až propastný rozdíl v počtu císařských řezů. Jak to, že někde to jde, a jinde ne? Příklad z praxe ukáže mnohé. Před deseti lety začala platit indikace k císařskému řezu, která zní: Primipara KP. Tedy prvorodička, jejíž dítě by se rodilo koncem pánevním.

Kromě mnoha dětí, které se mohly narodit spontánně, je smutným až tragickým následkem této indikace to, že porodníků, kteří mají zkušenosti a umí vést spontánně porod koncem pánevním, je v porodnicích jako šafránu. Tento stav dále vede k tomu, že rodiče, kteří „nechtějí nic riskovat“, volí porod císařským řezem.

A přitom jsou porodnice, kde se právě děti v poloze KP rodí spontánně poměrně běžně, dokonce i v jiné než v klasické porodnické pozici. (Zdravím do Zlína a smekám před jejich porodnickym týmem.) Na tom totiž především záleží – na týmu a jeho vedení. Některé z nich hledají další a další možnosti, jak by to mohlo jít. A jiné týmy tyto cesty nehledají, resp. jdou (pro sebe) jednodušší cestou.

Není řez jako řez…

Superakutní řezy

V první řadě jde o naprosto výjimečné situace. A ano, to jsou ty situace, kdy jde o každou minutu, někdy i o vteřiny. To je zhruba to, co znáte z televize. Jednou jsem viděla provést císařský řez v nabourané sanitce. Byli to takoví machři, že dokázali ženě píchnout i spinální anestezii…

Kdy k těmto situacím dochází? Typickým případem je abrupce placenty. Lidsky řečeno – placenta se začne odlučovat. Příznakem je náhlé silné krvácení nebo náhlá úporná bolest v břiše. Oba dva signály velí volat 155 a co nejdřív se dostat do porodnice. Velice podobná je situace, kdy začne silně krvácet matka s diagnózou Placenta praevia (placenta stojí dítěti v cestě tím, že zcela nebo zčásti překrývá děložní hrdlo), zejména, jde-li o typ PP centralis (děložní hrdlo je překryté úplně). V obou případech jde o život matce i dítěti.

Superakutní řez je třeba i v případě, že ozvy dítěte spadnou a drží se pod úrovní cca 80 tepů za minutu. (Běžná srdeční frekvence novorozenců je 110–160 tepů za minutu.) Děje-li se toto v závěru II. doby porodní, pak se lékař rozhoduje o tom, zda je ještě čas na řez, nebo už je pozdě, a tedy je třeba použít forceps (kleště) nebo vakuumextraktor (zvon) a dítě vybavit sice operativně, ale přesto spontánně. V tomto případě jde někdy o život a kvalitu života dítěte a kvalitu života matky.        

Vybavit dítě, které je svým vedoucím bodem, nejčastěji hlavičkou, hodně vstouplé do pánve, není pro operatéra během řezu vůbec jednoduchý manévr. Všichni spěcháme, proto je riziko poranění matky i dítěte daleko vyšší.

Podobná situace nastane, dojde-li k výhřezu pupečníku. V těchto situacích se děje to, že s rodičkou jede na převozovém lůžku na operační sál i ten, kdo tuto komplikaci objevil. Platí totiž pravidlo, že při výhřezu pupečníku by měl ten, který tento nález vyšetří, nechat zavedenou ruku a svými prsty se snažit snížit tlak hlavičky na pupeční šňůru a zajistit tak přívod kyslíku k dítěti.

Výše uvedené diagnózy ale nastávají absolutně výjimečně. K odloučení placenty dochází pouze v jednom procentu případů, placenta praevia je ještě vzácnější (0,5 procenta) a nejvzácnějším je prolaps čili výhřez pupečniku. Při všech těchto stavech si samozřejmě málokdo vzpomene na matku přírodu… Ona ví, že každá těhotná je tvořením dítěte oslabená. Naše tělo samozřejmě není schopné zvládnout samo stav abrupce placenty, ale je schopné soustředit veškerou svou energii na to, aby zvládlo udržet základní životní funkce relativně dlouho, dokud nepřijde pomoc.

Akutní řezy

To jsou všechny ty, kdy se začíná rodit spontánně a dojde ke komplikacím. Těmi nejčastějšími komplikacemi je zhoršení srdeční frekvence dítěte (hrozící hypoxie plodu) nebo dítě špatně vstupující do pánve. A nezapomeňme na indikace ze strany matky, jako závažná hypertenze, preeklampsie apod.

Akutním řezem skončí pravděpodobně i těhotenství, kde je již indikován a naplánován císařský řez. Ovšem mládě se rozhodne předbíhat, nepočká na den D a porod začne sám od sebe. Hraje-li indikace k řezu stále svoji roli, pak je po příjezdu do porodnice proveden akutní řez. Což znamená, podle stavu matky a dítěte, většinou tak do 30–60 minut od příjmu na porodní sál. Akutními řezy, někdy i superakutními, jsou velice často řešeny předčasné porody.

Jaký je rozdíl mězi akutním a superakutním řezem? O těch superakutních v naprosté většině nevíte dopředu. A odehrají se během několika málo minut. Zažila jsem přijetí matky s abrupcí placenty, kdy dítě bylo porozeno pět minut po jejím příjezdu do porodnice.

O akutních řezech často dopředu víte, nebo alespoň z průběhu porodu nebo z průběhu těhotenství tušíte, že je varianta rychlého řezu pravděpodobná. Ženy, jejichž těhotenství je velmi rizikové, jsou většinou hospitalizovány. To znamená, že porodnický tým ví, že na oddělení „tiká bomba“. Vše, co je třeba a je možné, je připraveno dopředu.

Neakutní čili naplánované řezy

Těmi se rodí děti, které by z nějakého důvodu nemohly projít spontánně. A těch důvodů je opravdu hodně a nejsou vždy jenom zdravotní. Je velmi dobré mluvit s dětmi o tom, že se takto narodí, během posledních týdnů před porodem. (Ano, opravdu, prostě jim to řekněte, v duchu i nahlas). Mám to ozkoušené, opravdu to funguje, jsou pak klidnější.

V malých porodnicích nebývá nic výjimečného, že matka krátce po skončení operace odpočívá se svým dítětem a doprovodem na samostatném pokoji. To je ideální zakončení řezu.

Plánovaně můžete porodit řezem, pokud vaše předchozí dítě bylo také rozeno tímto způsobem. Nedaří-li se porod vyvolat, vzniká indikace Nezdařená indukce. Matka může být drobná a nese velké dítě. Ale můžete mít i obavu z vaginálního porodu a i to je indikací k císařskému řezu. Vyplývá z toho, že důvod se vždycky najde? Jistěže ano.

Plánované řezy jsou ty, které si můžete tzv. vymazlit. Máte čas, můžete dítě přikládat k prsu, může probíhat bonding, otcové jsou u porodů přítomni a dopředu domluvený termín porodu vám dá možnost zařídit si první dny po porodu přesně podle svých potřeb.

Pár konkrétních rad na závěr

Čím akutnější řez je, tím větší péči žena po porodu potřebuje.

Vy všichni, v jejichž středu se objeví z nenadání císařovna, udělejte všechno pro to, aby věděla a chápala důvod akutního řezu. Promluvte si s lékaři, ideálně okamžitě po skončení operace.

Jde-li to, co nejvíc nahraďte matku. Bonding otců po řezu, péče nejbližšího člena rodiny o novorozené mládě během pobytu matky na JIP. To všechno je možné a velmi potřebné.

Nezapomínejme, prosím, že porodnice nejsou nafukovací. Jsme omezeni prostorem a nedostatkem personálu. Ne vždy je možné vyjít vstříc. Právo na přítomnost otce nebo jiné doprovázející osoby během pobytu v nemocnici vaše dítě jistě má, ovšem pokud vás není kam „uložit“, pak nemůže být toto právo naplněno.

Pokud již během těhotenství víte, že se vaše dítě narodí pomocí řezu, pak běžte rodit do menší porodnice. Matky po řezu zde nejezdívají na JIP, ale na normální oddělení. V čem je rozdíl? Jednoduše v dostupnosti dítěte. V malých porodnicích nebývá nic výjimečného, že matka krátce po skončení operace odpočívá se svým dítětem a doprovodem na samostatném pokoji. To je ideální zakončení řezu.

Velkým pomocníkem při císařském řezu je homeopatie. Pomáhá odfiltrovat následky anestezie, s hojením, s kojením a mnoha dalšími věcmi.

Pokud si z nějakého důvodu nejste schopni zařídit malou porodnici ani nadstandardní pokoj, je dobré opakovat dvě věci:

Mluvte o porodu císařským řezem nejdříve s dítětem, tím pádem i se sebou, pak s porodní bábou, se svým partnerem, s psychoterapeutem, s dulou, s nejlepší kamarádkou, prostě s lidmi, kteří vám pomůžou.

A to druhé neméně důležité, možná ještě důležitější: Hodně věcí se dá „domazlit“! Hodně věcí se dá opečovat. Láska je recept na všechny lidské bolesti a strasti.

Věřte sobě… a svým dětem!

© Alžběta Samková – porodní asistentka, 2019

Chcete tento článek zveřejnit či jeho části citovat na svém webu? Je to možné s uvedením autora (Alžběta Samková – porodní asistentka) a zdroje článku (odkaz na tuto stránku). Zároveň mě prosím informujte na e-mail alzbeta@alzbetasamkova.cz a pošlete mi odkaz na váš web, kde je citace či článek umístěn. Děkuji!